Ortodontická léčba přináší dlouhodobý estetický i funkční přínos, současně ale výrazně zvyšuje nároky na každodenní péči o zuby a dásně. Brackets, kroužky, oblouky a další součásti fixních rovnátek vytvářejí nové retenční plochy pro povlak, znesnadňují přístup kartáčku a mění proudění slin. U snímatelných aparátů a alignerů je situace jiná: péči o zuby komplikuje hlavně režim nošení, hygiena samotného aparátu a správné zacházení během dne. Pokud se tyto faktory podcení, mohou se objevit záněty dásní, citlivost, bílé skvrny (počínající odvápnění skloviny), zápach z úst nebo i technické komplikace léčby. Výzkum navíc ukazuje, že pohodlí a kvalita života během léčby mohou být negativně ovlivněny bolestí, potížemi s čištěním a změnami v každodenním režimu, což u části pacientů snižuje motivaci a vede k chybám v péči [3]. V kontextu zodpovědné léčby je proto důraz na hygienu, jasná komunikace a průběžné vedení pacienta považováno za klíčové – i právní rozbory ortodontické praxe ukazují, že opomenutá nebo nedostatečná instruktáž o hygieně patří mezi časté příčiny nespokojenosti a stížností [1].

Jsme zubní ordinace LiVe Dentis v Praze 3 a vnímáme, že každá ústa, každý skus a každý typ rovnátek je jiný. Následující přehled nejčastějších chyb proto berte jako odborné, ale obecné vodítko, nikoli individuální doporučení. Konkrétní postup vždy závisí na aktuálním stavu zubů a dásní, typu aparátu a fázi léčby.

Co dělá ortodontická aparatura z hlediska hygieny specifickou

• Fixní rovnátka (kovová či keramická) přinášejí největší hygienickou výzvu. Lepí se na plochu zubu, čímž vytvářejí stupínek a množství hran, pod které se kartáček obtížně dostává. Při žvýkání může docházet k mikroretencím potravy a plaku kolem bracketů.
• Lingvální (vnitřní) aparáty zásadně mění dostupnost jazykové strany zubů. Péče je technicky náročná a přístup mezizubních pomůcek bývá obtížnější.
• Snímatelné fóliové aparáty (alignery) vyžadují důslednou hygienu zubů před každým nasazením a specifický režim čištění samotných fólií. Při nevhodném používání (například pití sladkých nápojů s nasazeným alignerem) dochází k dlouhodobému kontaktu cukrů se sklovinou.
• Retence po léčbě (fixní či snímací) vyžaduje stabilní hygienický režim i nadále. Samotný retainer může sloužit jako retenční místo pro povlak a bez kontroly se zvyšuje riziko zánětu dásní či zubního kamene.

Kdo je nejvíce ohrožen chybami v hygieně s rovnátky

U většiny pacientů jde v zásadě o změnu návyků a o trpělivost v prvních týdnech. Přesto existují skupiny, u kterých se chyby objevují častěji – děti a dospívající s kolísavou motivací, pacienti s bolavými měkkými tkáněmi při zavedení aparátu, lidé s náročným pracovním režimem či sportovci, kteří přes den obtížně hledají čas na čištění. U části pacientů se přidávají i faktory, které snižují produkci slin (určité léky, dehydratace), nebo životní styl (kouření, časté popíjení kyselých nápojů). V prvních měsících se mohou objevit i nepříjemné pocity, které podle některých studií krátkodobě snižují kvalitu života – a přirozeně tím i ochotu věnovat se pečlivé hygieně [3]. V této fázi má velký význam empatická komunikace, jasné, srozumitelné a opakované instrukce a průběžná motivace [1], [3].

Nejčastější chyby v dentální hygieně s rovnátky (a proč na nich záleží)

1. „Kartáček to vyřeší za vše“ – podcenění mezizubní hygieny

Mezizubní prostory a místa pod drátem či kolem bracketů se jednosvazkovým ani klasickým kartáčkem obvykle nevyčistí dostatečně. Typickou chybou je spolehnout se pouze na běžné čištění. Výsledkem bývá zarudnutí, krvácení při čištění, zápach a časem i viditelné křídy bílé skvrny u okrajů rovnátek. Vhodně zvolená kombinace pomůcek (mezizubní kartáčky, speciální nit, jednosvazkový kartáček) je obecně považována za účinnější než jeden nástroj. Konkrétní velikosti a techniku by měl doporučit odborník na základě vyšetření, protože tvar mezizubních prostorů je individuální.

2. Příliš tvrdý nebo opotřebovaný kartáček

Tvrdé štětiny mohou dráždit dásně i měkké tkáně a u některých pacientů mohou časem přispívat k ústupu dásní. Stejně problematický je kartáček s rozjetými vlákny – ztrácí účinnost a hůře se manévruje kolem aparátu. Obecně je považován za vhodný měkký až středně měkký kartáček s malou hlavicí, případně ortodontický kartáček s upraveným profilem štětin; výběr ale vždy závisí na zručnosti a konkrétním typu aparátu.

3. Chybějící jednosvazkový kartáček

Úzký jednosvazkový kartáček pomáhá vyčistit přechody mezi zubem a bracketem, plochy pod drátem a okraje dásní. Je to místo, kam se běžná hlavice nedostane přesně. Opomenout tento krok znamená ponechat nejrizikovější zóny nedostatečně vyčištěné.

4. Nedostatek fluoru v každodenní péči

Fluoridy jsou dlouhodobě používány k posílení odolnosti skloviny. V období s rovnátky je tento efekt obzvlášť žádoucí, protože riziko demineralizace na obtížně čistitelných místech bývá zvýšené. Nejde o univerzální plán pro každého – koncentrace a forma (pasta, gel, ústní voda) by se měla volit s ohledem na věk, rizikový profil a doporučení ošetřujícího týmu.

5. „Bělicí“ a vysoce abrazivní pasty v nesprávný čas

Nadměrná abraze může u části pacientů zvyšovat citlivost a v kombinaci s technickými obtížemi čištění kolem aparátu narušit komfort. Bělicí zubní pasty často pracují s vyšší abrazivitou nebo chemickými složkami, jejich používání během ortodontické léčby proto vyžaduje opatrnost. Zvláště u citlivých dásní nebo při krvácení je vhodné volit šetrnější formulace a konzultovat skladbu domácí péče s odborníkem.

6. Nepravidelnost – vynechávání večerního čištění

Večerní hygiena bývá rozhodující. Během spánku klesá tvorba slin a delší kontakt povlaku s povrchem zubů zvyšuje riziko problémů. Vynechat večerní čištění či mezizubní péči se při rovnátkách může projevit rychleji než bez nich – zejména v oblasti krčků a okrajů bracketů.

7. Sladké a kyselé nápoje během dne, „po troškách“

Pomalé popíjení slazených nebo kyselých nápojů s nasazeným aparátem (včetně alignerů) prodlužuje kyselý útok na sklovinu. U alignerů je problém ještě výraznější – tekutina se může pod fólií zadržovat a dlouhodobě působit na stejné místo. Obecně se doporučuje omezit frekvenci podobných nápojů a dodržovat neutrální režim při nošení aparátu, konkrétní režim ale závisí na doporučení ošetřujícího týmu a individuální toleranci.

8. Mylné spoléhání na ústní vody místo mechanického čištění

Ústní voda může být užitečným doplňkem, ale nemůže nahradit mechanické odstranění plaku. Spoléhat se na „vypláchnu a je hotovo“ bývá častou chybou, zvláště když aparatura vytváří množství zákoutí. Při delším používání antiseptických ústních vod je vhodné individuální vedení, protože nadměrná nebo nevhodná frekvence nemusí být žádoucí.

9. Nedostatečné čištění alignerů a chybné používání horké vody

U snímatelných fólií se často podceňuje hygiena samotného aparátu. Horká voda může materiál deformovat a ovlivnit usazení na zubech. Pěnivé a barvicí prostředky mohou zanechávat pachuti či zabarvení. Obecně jsou považovány za vhodné šetrné čisticí prostředky doporučené výrobcem nebo ošetřujícím týmem. Konkrétní postup se ale liší systém od systému.

10. Nasazování alignerů na nevyčištěné zuby

Nasadit aligner „na rychlo“ po jídle je častý omyl. Zbytky potravy a cukry zůstávají uvězněné pod fólií a působí déle. V praxi to může urychlit vznik problémů, zejména na styčných plochách a krčcích.

11. Neřešené drobné poruchy aparátu

Uvolněný bracket, píchající drát, prasklý aligner – zdánlivé maličkosti, které mohou vést ke zhoršení hygieny, protože čištění bolí nebo překáží. Ignorovat podobné potíže se obvykle nevyplácí. Vhodné je včasné konzultování s ortodontickým týmem. Právní rozbory z praxe zdůrazňují význam včasné komunikace a dokumentace všech potíží během léčby [1].

12. Zanedbání prevence otlaků a poranění sliznic

Otlaky od drátu či bracketů snižují ochotu čistit pečlivě právě ta nejrizikovější místa. Ochranný vosk nebo cílené úpravy komfortu mohou ulevit a nepřímo zlepšit hygienu. Způsob řešení je individuální a je vhodné ho konzultovat s ošetřujícím týmem.

13. Kouření a časté popíjení kávy či energetických nápojů

Tyto návyky obvykle zhoršují prostředí v ústech: suchost, častý kontakt kyselin a barviv, ulpívání povlaku. V kombinaci s aparaturou se efekt násobí. Změna návyků je proto jeden ze silných „neviditelných“ kroků ke zdravějším dásním při rovnátkách.

14. Opomenutí profylaxe na [dentální hygieně](https://www.livedentis.cz/sluzby/dentalni-hygiena)

I při dobré domácí péči se v průběhu měsíců může tvořit zubní kámen nebo se mohou objevit lokality s odolným biofilmem. Pravidelné návštěvy dentální hygieny u pacientů s rovnátky bývají častější než bez nich. Přesný interval je individuální – záleží na rizikovém profilu, typu aparátu a motivaci pacienta. Včasná kontrola a profesionální odstranění nánosů přispívá nejen ke zdraví tkání, ale i k pohodlí během léčby [1].

15. „Všechno hned“ – přetěžování tkání tvrdou technikou

Silný tlak kartáčku, „drhnutí“ nebo agresivní pohyby mohou podráždit dásně a paradoxně vést k jejich krvácení, které následně pacienta odradí od důkladné péče. Šetrná, ale důsledná technika s ohledem na aparát bývá udržitelnější. Způsob nácviku závisí na manuální zručnosti a konkrétní situaci v ústech.

16. Vynechání jazyka a okrajů sliznic při čištění

Zápach z úst nevzniká jen na zubech. Povlak na jazyku a okrajích sliznic může hrát významnou roli. Jednoduché zařazení jemného očištění jazyka obvykle zlepší komfort a subjektivní svěžest.

17. Neplánování hygieny „mimo domov“

Školní den, směna v práci, sportovní turnaj – bez cestovní sady je obtížné dodržet základní režim. Přitom nejde jen o kartáček. Pro pacienty s alignery je klíčové i hygienické pouzdro a možnost oplachu. U sportovců navíc vstupuje do hry chránič zubů a jeho čistota.

18. Podcenění suchosti v ústech

Suchost z mnoha příčin (léky, stres, nedostatek tekutin) zvyšuje lepivost povlaku. V kombinaci s aparaturou je výzva ještě větší. Vhodná hydratace, režimová opatření a volba šetrných prostředků pro zvlhčení ústního prostředí může být užitečná – konkrétní volbu je vhodné probírat s odborníkem.

19. Nesprávná péče o fixní nebo snímací retainer po léčbě

Retenční fáze není „konec hygieny“. Drát na vnitřní straně zubů nebo snímací dlahy dokážou zachytit povlak stejně účinně jako samotná rovnátka. Zanesený retainer často znamená podrážděné dásně a zubní kámen na vnitřních plochách. V dlouhodobém horizontu je pravidelná kontrola a čištění retainerů stejně důležitá jako během samotné léčby [2].

20. Nejasné rozdělení rolí mezi pacientem a týmem

Některé komplikace souvisejí s komunikací a očekáváními. Studie shrnující případy z praxe zdůrazňují roli informovaného souhlasu, realistického nastavení a průběžného vedení – včetně hygienických instrukcí přizpůsobených konkrétnímu pacientovi [1]. Moderní technologie a vzdálené monitorování navíc mohou pomoci s adherencí, připomínkami a včasným záchytem potíží [2].

Proč chyby bolí nejen zuby: zorný úhel kvality života

Ortodontická terapie přináší krátkodobě nepohodlí – tlak, citlivost, drobné oděrky. Tyto faktory mohou podle některých prací snižovat kvalitu života během léčby a tím i motivaci k pečlivé hygieně, zejména v počátcích [3]. Pro pacienta je klíčové vědět, že tyto pocity se obvykle zmírní, a že krátkodobá investice do pečlivé péče zásadně ovlivňuje dlouhodobý výsledek. Prakticky to znamená plánovat režim tak, aby každodenní hygiena nebyla to první, co „odpadne“, když je den náročný. Pro dospívající může pomoci, když je režim podpory a motivace sdílený s rodiči. A pro dospělé zase, když hygienu začlení do rutiny, která je realistická i ve dnech se služební cestou nebo tréninkem.

Jak se vyhnout nejčastějším chybám – obecné principy (bez individuálního návodu)

• Rozdělit si čištění na etapy. Obecně bývá přehlednější postupovat po částech: vnější plocha nad a pod drátem, plocha kolem bracketu, žvýkací plocha, vnitřní plocha. Jednosvazkový kartáček pro detail, mezizubní pomůcka pro styčné plochy. U alignerů samostatně čistit i fólie.
• Volba pomůcek podle stavu tkání a typu aparátu. Středně měkký až měkký kartáček, ortodontický kartáček, jednosvazkový kartáček, mezizubní kartáčky odpovídající velikosti, u některých pacientů speciální nit pro fixní aparáty. Vhodnost a velikost vždy závisí na anatomii mezizubních prostor a aktuálním stavu dásní.
• Fluoridová ochrana přiměřená riziku. Koncentraci a formu je vhodné zvolit s ohledem na věk, rizika kazu a citlivosti.
• Režim nápojů a svačin. Omezit frekvenci sladkých a kyselých nápojů, zejména s nasazenými alignery. Voda je pro běžné popíjení obvykle nejbezpečnější volba.
• Pravidelné kontroly a dentální hygiena. Interval a obsah návštěv je individuální; u aparatur často kratší. Profesionální odstranění biofilmu a zubního kamene snižuje zánět dásní a zlepšuje komfort [1].
• Včasná komunikace drobných problémů. Uvolněný bracket, otlak nebo prasklina aligneru jsou drobnosti, které mohou rychle ovlivnit hygienu i průběh léčby. Opatrná samopomoc má své limity; včasná konzultace je obecně považována za bezpečnější [1].

Fixní rovnátka (vnější)

U klasických fixních rovnátek je hygienická rutina technicky nejnáročnější. Povlak se obvykle hromadí na okraji dásní, kolem křídel bracketu a pod drátem. Jednosvazkový kartáček pomáhá „obejít“ každý bracket. Mezizubní kartáčky odpovídající velikosti vyčistí prostor pod drátem z vestibulární strany a zároveň mezi zuby. U některých pacientů mohou být užitečné pomůcky pro zavádění nitě pod drát; jejich vhodnost je individuální. Z hlediska pasty se obecně volí šetrné, nepříliš abrazivní formulace s fluoridem. Pokud dochází k senzitivnějším reakcím dásní, může být vhodná dočasná úprava režimu po domluvě s hygienistkou či ortodontistou.

Lingvální (vnitřní) aparáty

Lingvální rovnátka vyžadují zvláštní pozornost jazykovým plochám a přechodům k dásním. Jednosvazkový kartáček je často klíčový. Z hlediska komfortu je důležité včas řešit otlaky a mechanické dráždění – ze zkušenosti to totiž bývá důvod, proč pacienti hygienu zkracují. V některých případech může být přínosná spolupráce s dentální hygienistkou zaměřenou na lingvální ortodoncii, protože přístup a technika vyžadují trpělivý nácvik.

Snímatelné fóliové aparáty (alignery)

Alignery svádějí k omylu, že „když je sundám, je to stejné, jako bych rovnátka neměl“. Klíčové je nasazovat je na vyčištěné zuby a samotné fólie čistit přiměřeným, neagresivním prostředkem podle pokynů výrobce. Pití sladkých, kyselých nebo barvících nápojů s nasazenými fóliemi se obecně nedoporučuje; tekutina se může pod fólií zadržovat a působit dlouhodobě na stejné plochy. Výměna alignerů podle plánu a sledování jejich stavu jsou důležité i proto, že zhoršené usazení může měnit místa retence plaku. Moderní digitální nástroje, včetně vzdáleného monitorování a využití umělé inteligence, mohou pomoci s kontrolou průběhu, připomínkami a edukací pacientů [2].

Retenční fáze: „konec rovnátek“ není konec péče

Po ukončení aktivní léčby následuje období retence – stabilizace výsledku. Fixní retainer (drát na vnitřní straně) i snímací dlahy vyžadují vlastní hygienu. V praxi se často setkáváme s tím, že pacienti po sejmutí rovnátek poleví v péči a vynechají kontroly. To zvyšuje riziko zánětu dásní a zubního kamene v okolí retaineru. Přitom jemná, ale důsledná péče a vhodně zvolená mezizubní pomůcka umí většinu problémů předcházet. Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti léčby je navíc stabilní retence klíčová a digitální nástroje mohou usnadnit sledování a připomínky [2].

Psychologie a motivace: proč dobrý plán vydrží

Motivace není jen „chtít mít rovné zuby“. Při dlouhodobé léčbě pomáhá:

• jednoduchost: mít po ruce pomůcky a jasnou rutinu, která trvá přiměřeně dlouho;
• srozumitelnost: vědět, co je „minimum, které dává smysl“, a co je bonus navíc;
• zpětná vazba: profesionální hygiena s ukázkou rizikových míst často pomůže víc než dlouhé vysvětlování.

Studie věnující se kvalitě života u fixní léčby upozorňují, že první týdny mohou být náročné – bolest, nejistota při jídle, změny v mluvě – a právě tehdy je nejvyšší riziko, že pacient hygienu omezí [3]. Podpůrná komunikace a postupné, realistické cíle snižují pravděpodobnost chyb. Z pohledu dobré praxe je součástí i jasná dokumentace předaných informací a pokynů [1].

Čemu se snažíme předcházet: bílé skvrny, zánět dásní a nepříjemnosti

Bez ohledu na typ aparátu se nejčastěji snažíme předejít třem okruhům komplikací:

• Bílé skvrny kolem bracketů a krčků zubů. Jde o raná stadia odvápnění skloviny v místech, kde plak zůstává delší dobu. Pokud se včas zlepší hygiena a fluoridová ochrana, vzhled se může částečně upravit. Rozsah a výsledek ale vždy závisí na hloubce postižení a době, po kterou změny vznikaly.
• Zánět dásní. Zarudnutí, otok a krvácení při čištění jsou signálem, že povlak není z ploch dostatečně odstraňován. Včasné zlepšení techniky a profesionální ošetření obvykle stav uklidní. Dlouhodobě však hraje roli celková motivace a režim.
• Mechanické potíže. Otlaky, ulomené zámky, píchající drát nebo prasklý aligner vedou sekundárně k horší hygieně, protože „to bolí“ a pacient se místům vyhýbá. Včasná komunikace s týmem je u těchto drobností důležitá [1].

Jak probíhá dentální hygiena u pacienta s rovnátky v praxi (obecný přehled)

V ordinaci obvykle postupujeme podle individuálního stavu. Typický rámec může zahrnovat posouzení rizikových míst, šetrné odstranění měkkých i tvrdých nánosů, leštění a kontrolu citlivých oblastí. Samostatnou částí je nácvik a kontrola techniky – vyhledání míst, kde se povlak nejvíce drží, a trénink pomůcek, které do nich bezpečně dosáhnou. U alignerů a retainerů sledujeme i stav a čistotu aparátů. Moderní přístup zahrnuje i využití foto-dokumentace a v odůvodněných případech digitální podpory (připomínky, vzdálená kontrola), což pomáhá zlepšit adherenci [2]. V některých právních rozborech bylo právě jasné vedení, dokumentace a edukace označeno jako klíč k minimalizaci komplikací a nedorozumění [1].

Domácí péče: co má smysl hlídat každý den (bez individuálních návodů)

• Rytmus: ráno i večer, s důrazem na večerní režim. Délka a frekvence čištění se má přizpůsobit typu aparátu a aktuálnímu stavu tkání.
• Detaily: věnovat pozornost hranám okolí bracketů a přechodům k dásním; u alignerů nasazovat pouze na vyčištěné zuby a čistit i samotné fólie.
• Mezizubí: zvolit pomůcky odpovídající velikosti; volbu a techniku je vhodné si nechat ukázat pod dohledem odborníka.
• Fluor: začlenit přiměřenou formu fluoridové ochrany.
• Strava a nápoje: minimalizovat frekvenci sladkých a kyselých nápojů; vyhnout se popíjení s nasazeným alignerem.

Čemu se v praxi vyhnout

• Pití slazených a kyselých nápojů s nasazenými alignery nebo po malých dávkách během celého dne.
• Výměna kartáčku až ve chvíli, kdy jsou štětiny výrazně rozjeté.
• Spoléhání se výhradně na ústní vodu místo mechanického čištění.
• Agresivní „drhnutí“ – zhoršuje komfort a snižuje motivaci k pravidelné hygieně.
• Podceňování drobných poruch aparátu (uvolněný bracket, píchající drát, prasklý aligner).

Jak vám s tím pomůžeme u nás v LiVe Dentis (Praha 3, Žižkov)

V LiVe Dentis věnujeme velkou pozornost edukaci a dlouhodobé podpoře. Při zahájení ortodontické léčby pacienty seznamujeme s hygienickými výzvami konkrétního aparátu a společně hledáme realistický plán denního režimu. Na kontrole dentální hygieny mapujeme riziková místa, vysvětlíme výběr pomůcek a v klidu nacvičíme techniku tak, aby byla proveditelná i v běžných denních podmínkách. Pokud je to vhodné, nabídneme doplňkovou fluoridovou ochranu nebo remineralizační postupy; konkrétní volba ale závisí na individuálním nálezu. Ke komunikaci přistupujeme otevřeně a průběžně, protože víme, že včas řešené drobnosti šetří čas, pohodlí i výsledek [1], [2]. Jsme zubní ordinace LiVe Dentis v Praze 3 a rádi s vámi probereme, jak udržet zuby a dásně zdravé po celou dobu léčby.

Kdy se ozvat dříve

• Při přetrvávajícím krvácení dásní navzdory pečlivé hygieně.
• Při bolestech, které znemožňují běžné čištění.
• Při uvolnění součástí aparátu nebo píchání drátu.
• Když se objeví bílé skvrny nebo citlivost, která se nezlepšuje.

Obecně je vhodné konzultovat dříve, než se problém „rozroste“. Časná reakce obvykle znamená jednodušší řešení [1].

Technologie jako pomocník: fotodokumentace, připomínky a AI

Digitální fotografie, krátká videa techniky čištění nebo sdílení pokroku mohou některým pacientům pomoci udržet motivaci. V posledních letech se rozvíjí i nástroje umělé inteligence, které mohou asistovat při sledování průběhu a retence, připomínat režim a podporovat edukaci [2]. Tyto nástroje nenahrazují klinickou péči, ale mohou být užitečnou součástí podpůrného systému – zejména u alignerů a v retenční fázi, kde je samostatnost pacienta zásadní.

Závěrečné shrnutí

Dentální hygiena s rovnátky je jiná než bez nich – a náročnější hlavně na pečlivost v detailech a na vytrvalost. Nejčastější chyby se opakují: vynechané mezizubí, tvrdý nebo opotřebovaný kartáček, chybějící jednosvazkový kartáček, nedostatek fluoru, spoléhání se na ústní vodu místo mechaniky, sladké a kyselé nápoje „po troškách“ během dne, podcenění čištění alignerů a retainerů a oddalování řešení drobných poruch aparátu. Je užitečné mít plán, jednoduché pomůcky po ruce a pravidelné kontroly s profesionální podporou. Vhodné postupy se vždy přizpůsobují individuálnímu stavu a typu aparátu. Pokud uvažujete o léčbě nebo už ji podstupujete a chcete svůj režim doladit, rádi vás uvidíme.

Objednejte se na konzultaci či dentální hygienu přes náš formulář na kontakt. Společně nastavíme udržitelnou rutinu a pomůžeme vám projít léčbou s co největším komfortem.

---

Zdroje

[1] Pour H, Subramani K, Stevens R, Sinha P. An overview of orthodontic malpractice liability based on a survey and case assessment review. J Clin Exp Dent. 2022. DOI: 10.4317/jced.59785. URL: https://doi.org/10.4317/jced.59785

[2] Strunga M, Urban R, Surovková J, Thurzo A. Artificial Intelligence Systems Assisting in the Assessment of the Course and Retention of Orthodontic Treatment. Healthcare (Basel). 2023;11(5):683. DOI: 10.3390/healthcare11050683. URL: https://doi.org/10.3390/healthcare11050683

[3] Raji Alrwuili M, Jamal Alwaznah F, Ahmed R, Anwar S, Shaikh Omar FA, Hadi Tairan E. A Detailed Correlation of Oral-Health-Related Quality of Life of Patients Undergoing Fixed Orthodontic Therapy. Cureus. 2023;15(2):e33854. DOI: 10.7759/cureus.33854. URL: https://doi.org/10.7759/cureus.33854